Publikoval/a Jan Liska dne 30.6.2015
Na tohle ráno asi nikdy nezapomenu… Předchozí den chytačka až do půlnoci, jeden malej bass a pár zmařenejch útoků na povrchovku. Potom přejezd 50km, spánek 3 hodiny a šup znova na vodu. Klasická hektická kayakfishing akce. Na fleku se scházíme tři, já, Mat Kerdavid a Pat. Jdeme na vodu a začínáme prochytávat slibné plato, asi 1 km od pevniny na volném moři.

První slušný záběr má Pat. Chytáme kousek od sebe, kecáme, čumíme do echolotu… znáte to, social kayakfishing 🙂 Pat mi zrovna povídá, že by potřeboval pěknou rybu pro ženu, která se následující den vrací z pobytu v nemocnici. No a jako by ho duchové Bretaňského moře slyšeli. Bam a má tam pěknýho seabasse kolem 60cm. TO už je nějaká ryba! Děláme pár fotek, bass dostává za uši a putuje do krabice. To se Patova žena bude mít.

No a abych já nezůstal plonk tak hned na další nához mám slušný záběr. Opět bass 60cm. Super! konečně mi fungujou gumy, upravil jsem si pár Monarch Doků aby se podobali místním rybkám, „lancon“ jim tu říkají. No a první výsledek je tu. Rybu pouštím a chvilku s Patem a Matem ( 😀 opravdu, jmenujou se Matthieu a Patrice). No vydumáváme, že bassové asi stojí na hraně plata a baští tyhle lancony. Zkoušíme to dál ale bez záběru. Následuje přesun k pláži, prochytat duny pod vodou.

Upravené gumy, aby chutnali místním okounům

Chytám už jen na půl plynu, jsem spokojenej se šedesátkou. Dávám sváču, provokativně si mažu na bagetu paštiku z králíka. Králík nosí na lodích smůlu. Prej se to nemá ani vyslovovat, natož si s sebou vzít pikslu králičího paté. No byla to poslední věc co sem měl k jídlu tak co.

Sotva co dobaštím, tak si všímám zvýšené aktivity ptáků kolem volného moře. Motivuju se a vyrážím směrem k hraně plata, kde přišly záběry ráno. Hazím a házím, říkám si, že si trochu zamedituju a pořádně budu házet. Za chvíli slyším srkání, to jsou malí bassové na povrchu, mezi vlnkami srkaj rybičky. Zvyšuji úsilí a jsem odměněn několika záběry od mrňousů. Potom ale v rychlotoči záběr, dotvrda, následuje vytočení asi 30m šňůry. Řvu na Pata, kterej chytá opodál. Ryba bojuje jak splašená, prut mi málem lítá z ruky, obrovský třesení hlavou. Naštěstí na seabassy používám měkký Mitsuki Kaitsu a ten krásně pracuje a vyrovnává nárazy od ryby. Boj trvá tak 5 minut.

Je dobojováno…
Následuje zjištění, že tohodle kouska nenarvu do podběráku, takže akce a la Bassmasters… hmatem za spodní pysk. Ryba je naštěstí unavená a moc neprotestuje. Dávám jí do podběráku, aby si oddechla před focením. Po pár fotkách následuje delší rozdejcháváni vedle kajaku, nakonec se ten macek rozpluje ke dnu a Mat hlásí, že si lehnul na dno. Super! Už ani nechytám a užívám si pocit z velké ryby. Hustej den…




Sdílej: