Publikoval/a Jan Liska dne 24.5.2015
Naše halibutí horečka v Norsku dosahovala vrcholu. Na denním pořádku bylo ladění montáží, nekonečné převazování a mudrlování: „Vydrží to nebo ne…??“, „Kam pojedem, až to zase půjde??“. Veliké očekávání a nekonečné sledování předpovědi počasí. Pak přišel ten den, opět se nám ukázala příznivá předpověď: nejdřív 7m-s z jihu, pak cca 20 hodin klidu a pak nástup masakru ze severozápadu, to by mohlo stačit, mohlo, nemuselo, to je fuk, jdem na to. Ruce dojebané, celková únava už byla znát, snad jsme neměli prst bez rozmokvalé ranky od šňůr, háčků atp. Nikomu bych taky nepřál vidět a cítit naše termoprádlo po skoro 14 dnech na vodě ?
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Rozmary Norského počasí
Na vodu nastupujeme ráno, balení vybavení už máme v malíčku, brzo je všechno v kajacích a startujem. Vítr nám fouká do zad a jedeme trolling směrem ven z fjordu. Kuba tahá nějaké obecňačky a pár kellerů, supr aspoň máme nástražky. Já zkouším trolling na volné vodě, 150g olovo a 100g pilkr, třeba se pověsí losos nebo větší keler. No nepověsil… ale co, kvůli tomu tu nejsme.
Brzo sme na otevřené vodě, tam se dějou věci… vítr zase jak sviňa, z jihu. Dobrý, snad to nebude takovej hardcore přejet k břehu ostrova Mindlandet. První kus cesty je to hustý, vlny se pěkně balej a oba dostáváme co proto. Pauzu dáváme u ostrůvku Ponorka. Chvíle klidu v závětří za hromadou kamenů a opět mudrlujem: „Co když se ten vítr neotočí?? To budem pěkně v prdeli…“ Debatu končíme obvyklým: „Dáme to, protože musíme, při nejhorším pojedem po větru na nějakou stanici trajektu a vyprosíme převoz a zaplatíme filetou z halibuta“
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Serf na vlnách kolem ostrůvku Ponorka. Bacha na šutr ?
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Naši kamarádi trajekťáci
Přejezd volné vody, na horizontu ostrov Mindlandet
Dorážíme k Mindlandetu, vítr se trochu tiší a tak po pauze na sušenku a vyčůrání nasedáme na kajaky a začínáme driftovat na sever. Směr driftu dobrý, akorát jedem moc rychle. Záběry přicházejí, bez pochyby od placáků, ale příliš rychlý drift znamená, že nám to nedobíraj. Po chvíli na to kašlem, značím si místo záběrů v GPS a jdeme hledat tábor. Vrátíme se na ně až se to utiší.
Nacházíme super tábor, výhled na Červenou skálu, na ostrůvku spousta naplaveného dřeva a kozovce, které nás pozorují, asi stejně jako většina domorodců vidí poprvé blázny na kajacích. Po několika pokusech se nám konečně podaří rozdělat oheň, s pomocí našeho pomocníka do nejhoršího: gelový podpalovač budiž pochválen. Dáváme rejži a quatro salami, hřejem se u ohně a sledujem podmínky na vodě.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Oheň přítel člověka
Díky bohu se, dle předpovědi, uklidňuje vítr. To půjde, věříme. Kuba dává dohromady dokonce i past na kraby, píská si u toho melodii z MacGyvera a po nezbytném březovém čaji máme úsměv od ucha k uchu, prostě zase blázni: past na kraby ze staré sítě, šutru, malého kelera a láhve od kofoly. Past zavážíme a vyrážíme směrem k místům, kde přicházely nesmělé záběry za rychlého driftu.
Hladina je teď úplně klidná. Nebe má barvu olova a něco je ve vzduchu. Kuba si naštěstí chytil nástražku už po cestě, mě se nedaří, samé obecňačky přes 50cm, to na hák nedám… No co, tahám lehce archivního kelírka, už je zatuhlej a ztratil barvu. “ No co… Pověsíš ho tam a budeš házet pilkříka, třeba se oběsí nová náztražka“. Kuba mizí víc směrem na jih, kde měl předtím záběry. Já házím pilkra a pode mnou se houpe montáž na placáky.
No každej si asi domyslí jak to dopadlo. Zrovna odhodim pilkr a čumim na echolot. Na echu je krásně vidět montáž pode mnou, najednou se ode dna odlepí čára a stoupá k nástraze. No sotva stačím odložit prut s pilkříkem do držáku tak přichází klasickej záběr od halíka, drb drb drb. Jen tak tak stačím vzít do ruky ten prut a povolit povinných metr dva šňůry a pak pořádně dovinout a tahem zásek.
Grimasy při zdolávání
Sedí to, prut ohnutej a na druhém konci zatím nej halibut celé výpravy. Dobrý no a co teď?? Po první jízdě se mi do šňůry pochopitelně zamotá pilkr a cítím v prutu jak pilkr cestuje po šňůře na jejíž druhém konci je ryba co to myslí vážně. Co naplat,nohou se mi podaří došáhnout na šňůru od pilkru a daří se mi jí říznout, za chvíli cítím, že se to odmotalo a moje hlavní šňůra je volná.
_
Hlavně neříznout tu špatnou šňůru
Halibut se ukazuje u hladiny
Dobrý a co teď?? Kuba je daleko a moje halekání neslyší, ta klidná hladina nás inspirovala k trošce sólování. Boj trvá a po čase je placák na hladině. Teď jak ho zasmycovat? První pokus končí nezdarem, halibut smyci setřese a vytočí mi 30metrů šňůry. OK, to už tu bylo xkrát, nabít Ocasnici, vybagrovat rybu a znova do toho.
Letecký pohled na fešáka
Podruhé už se mi daří a po krátkém boji na smyci mám v kajaku cca 12 kg placáka. Super, sice to neni osobák, ale zatím určitě nejlepší ryba tripu. Tímhle ale tento večer nekončil, ještě nás čekalo další překvapení… O tom zase příště.
Boj na ocasní smyčce je intenzivní
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Po shledání s Kubou pořizujem ještě fotku úlovku
