Publikoval/a Jan Liska dne 18.5.2015
Když jsme odjížděli letos do Norska tak jsme měli dva cíle: strávit co nejvíce času kempováním a ulovit halibuty z kajaku. Oboje se nám povedlo na našem druhém a nejdelším tripu.
Norsko je na jaře země neúprosných a častých změn počasí. Na prvním tripu nás přivítal vítr, sníh, kroupy, déšť, sluníčko… prostě komplet paleta počasí. Před druhým tripem jsme proto dobře zvažovali co všechno vzít a co nechat na baráku. Po dlouhém zeštíhlování rybářské výbavy a ladění kempovacích věcí jsme konečně vyrazili po větru vstříc ústí fjordu. Plán byl vyjet na 3 až 4 dny, první dva dny měl být vítr od pevniny a další dva dny to mělo foukat od moře, takže ideál předpověď na trip.
Najeli jsme na prima drift podél skal a vítr nás nesl chytatelnou rychlostí směrem ven z fjordu. Házíme velké gumy a máme i pár záběrů od menších tresek, menších rozuměj pře 70cm… v téhle oblasti jsou opravdu větší ryby než co jsme chytali loni.
Během driftu fjordem chytáme pár nástražních kelerů a brzo přichází moment vyzkoušet první Haliflek. Spouštíme montáže, Magic eye s napíchnutým kelerem a stingerem. V tu dobu jsme této montáži fakt věřili. Po chvíli driftu se mi něco věší na prut… s nadáváním vytahuju lano od bóje, jsem rád že se daří osvobodit montáž. Zrovna ve chvíli, kdy znova spouštím montáž se ozve z vysílačky Kuba. Má prvního halíka na prutě a výská radostí. Pádluju k němu a společně brzo vytáhnem menšího halibuta kolem 90cm. Z kajaku super boj a máme radost, že vybrané místo nese ovoce.
Sólo vylovení halibuta na ocasní smyčku, takzvanou Paní Ocasnici
Asistence s Kubovým druhým butem
Majestátní ryba
Zdolat z kajaku byť i menšího placáka je neuvěřitelnej pocit.
To co následuje se dá nazvat jen halibutí horečkou, máme spoustu záběrů, ale ryby nám padaj. Celkem vytáhnem 3 halibuty, největší se pověsil mě, 96cm. Běhěm dne neustále sílí vítr od pevniny, brzo se to odstává do nechytatelné rychosti a záhy nám začíná být jasné, že dojet 5 km zpět na barák uložit halíky do mrazáku je naprosto nereálné. Takže rozbíjíme tábor, dáváme halibutí líčka s rýží a pivo. Halící se houpou vyvěšení v průrvě skály kde je o poznání větší zima. Plán je další den opět zkoušet haliflek číslo jedna, telefonem zavolat zbytku výpravy, jestli se příští den staví pro maso.
Pózovačka s placákama. Na volné vodě už fouká 9m-s fjordem od pevniny, návrat je nemožný.
Halibutí líčka s rýží a zeleninou, baštíme jak v Hiltonu ?
Magický večer na H spotu
Vše klape jak má, další den se vítr drobet tiší, ale naše pokusy o další placáky končí neúspěchem. Přidává se déšť a tak se jedeme projet očíhnout další potenciální místa. Druhou noc trávíme opět na halifleku. Další den ráno je opět ve znamení ztracených ryb ale lepšího počasí
Treska prasnice ? asi zapomenutá skrei podle tvaru těla
Z montáže nám padají ryby jak je den dlouhý a nakonec se povede jen jeden kus, ten také odesíláme rekomando do kempu s lodí. Vítr je pořád od pevniny a počasí se umoudřilo a tak vyrážíme směr ostrov Mindlandet, chceme zakempovat a pokusit se usušit věci promoklé na kost.
Cesta s větrem v zádech na Mindlandet uběhne rychle. Serfujeme vlny, sluníčko nás suší a na světě je krásně. Kemp rozbíjíme na krásném místě a brzy plápolá oheň a vaří se nezbytný čaj z raných březových lístků. Dobrota a super účinky ?
Super kemp spot
Ráno nás přivítá pro změnu déšť, jsme rádi, že se předchozí den podařilo částečně usušit věci. Vyrážíme na vodu a po dvou a půl hodinách marného hledání ryb padá rozhodnutí zkontrolovat poslední flek. Oba sme ho měli v hlavě jako číslo jedna v této oblasti, snad proto jsme si ho nechávali až nakonec. Už jak se blížíme k tyči, která značí mělčinu, tak vidíme kolem racky, pohupujou se na hladině jako by se nechumelilo. “ Ty tu nejsou jen tak, tady se bude něco dít“ hlásí Kuba. A taky že jo. Brzo chytáme kelery a obecňačky, doslova na hod. Kuba dostává vláčkařskou horečku a na gumy láme rybu za rybou. Většina je kolem 70 až 80 cm a leckteré tresky se blíží hodnotě 1m.
Kuba láme tresky téhle velikosti téměř na hod. Jako obvykle je nejdůležitější správná volba trasy driftu.
Taková typická velikost tresky u Mindlandetu. Tahhle mi dala neuvěřitelnou fušku na 40g vláčák
Já nabíjím asi 40 cm kelera. I na něj mám záběry od tresek tak na to brzo kašlu a vláčím. Perfekt zábava, na hod ryba a většina slušné velikosti. Brzo sme vychytaný z podoby a jedem zpět do našeho kempu na jídlo. Dáváme nezbytnou rýži a vzhledem k horšící se předpovědi velíme k ústupu na barák, hlásí na další den otočení větru a 10m-s, to by bylo likvidační. Prozatím máme na návrat vítr z boku takže přepádlovat zpět k pevnině nám trvá slabé dvě hodiny. Opět zkoušíme halibuty na dlouhém driftu. Mě se daří na novou montáž, magic eye jsme po popadaných rybách vzdali, já vážu průběžku s dlouhým návazcem a kruhovým jednohákem. Během jednoho driftu chytám 2 tresky přes 90cm a halibuta 99cm.
Prozatím náš nej halibut. 99cm, ještě nejsme přes metr. Počasí standart Norway hnus
Treska k metru chycená na průběžnou sestavu s „circle“ hákem
Super zakončení tripu, jak jinak než v dešti. Z posledních sil dopádlováváme k baráku. Vyčerpání si bere svou daň. Další větrný den prosedíme v teple, lížem si rány a spřádáme plány na další vejlet. O tom příště.
Honza a Kuba