Publikoval/a Jakub Kabát dne 13.9.2015
Nikdy jsem nemohl přijít na chuť noční přívlači, asi mě nějak otravovalo, že nic nevidím a svého času jsem si imyslel že ani ryby nic moc nevidí. Z tohoto omylu jsem byl už dávno vyveden, ale stejně mě to nikdy nějak nelákalo. Koušou komáři, za každým stromem na vás čekaj bubáci, každou chvíli trefíte převislé větvě stromu na protějším břehu, špatně se orientujete v terénu atd. Nedávno jsem ale zjistil, že s kajakem spousta věcí odpadá. Komáři na vodě žerou o něco míň, nezakopnete, pokud trefite strom, je jedno na kterém je břehu, a pokud to není vysoko, dojedete si tam. Bubáci na vás za každým stromem nečekaj, protože pod vodou stromy nerostou, pustíte si televizi (echolot) a pokud máte GPS nepotřebujete vidět vůbec nic, teda krom natažených šňůr k trhačkám a jiných výdobytků moderních rybářů, kdy jsou schopný nahodit od chaty dvacet metrů ze svahu nad vodou. Ale k věci.
Blížil se konec sezony non stop rybolovu, což mě konečně motivovalo překonat lenost a vyrazit na večerní vyjížďku. Od šesti hodin večer do cca půl desáté jsem brázdil hladinu bez jediného kontaktu s rybou. Aktivita ryb nenasvědčovala, že by se něco zásadního mělo odehrát a tak jsem se začal pomalu vracet k autu. Mezi pádlováním jsem zaslechl, že něco u břehu zalovilo. Bylo to spíš takové rozprsknutí rybiček, které v panice skákaly až na břeh. Házel jsem a házel ale marně. Vyměnil jsem několik nástrah, až sem konečně dostal záběr. Byl to menší candátek, ale pro začátek dobrá zpráva, že lze něco ulovit.
První noční vlaštovka
Následující výpravu jsem se rozhodl přitvrdit. Rozhodl jsem se pro celonoční rybolov. Na vodu jsem se dostal kolem deváté večer a bez úspěchu jsem házel do půl jedné, pak mě přemohla únava. Poněkud jsem přecenil své síly a podcenil klima srpnové noci. Byla zima jako v Rusku, nikdy jsem tam teda nebyl, ale prej tam je velká zima, přesto se mi v provizorním lehátku z kajakové sedačky na zhruba hodinku podařilo usnout. Pok mě ale vzbudilo zalovení ryby, která se při svém útoku na hejno rybiček dostala až na břeh. Zřejmě bolen, ale nedalo mi to a pomalu jsem se odhodlal vstát. Byl jsem tak ztuhlý, že jsem sotva dokázal nahodit. Po chvíli se mi přece jenom povedl jeden záběr, ale ryba spadla, nicméně mě to trochu rozehřálo. Začal jsem střídat různé nástrahy, až jsem opět dostal pěkný záběr. Další noční úlovek, byl to menší candátek, ale nebyl sám, za ním následovali další noční odvážlivci. Celá estráda, během níž jsem ulovil celkem šest candátků trvala zhruba hodinu a pak jako když utne. Dalšího záběru jsem se dočkal až za svítání, ale to už měli slovo boleni.
Tohle jim chutnalo
Na další celonoční výpravu už jsem se nedostal ale rybolovu za tmy jsem se ještě párkrát, více čí méně úspěšně pověnoval.
Tohle mě bavilo, noční popovačka nesla ovoce, párkrát zasrkal po nástraze i okoun, ale nikdy netrefil.
Na klasiku se občas nějaký pověsil.
I na gumu se dalo za tmy něco chytit.
Při nočním tápání přeji mnoho úspěchů.
Kuba