Publikoval/a Jakub Kabát dne 23.7.2015
Ranní idylka
Čtrnáct dní rodinné dovolené na severu Itálie, jednoznačná výzva, pokusit se zabodovat s kajakem. Informací nikde moc není a ani jsem moc neočekával. Co jsem vídal okolo Benátek, pokoušeli rybáři štěstí hlavně se sépiema. Já jsem tajně doufal, že bych mohl něco utrolovat, loni v Bibione jsem udělal dokonce několik záběrů ze břehu na povrchovky, takže arsenál vláčecích nástrah jsem tomu přizpůsobil a v Itálii dokoupil dva japan jigy na sépie. První den co jsem dostal propustku k vodě jsem jsem věnoval hlavně hledání vhodných míst kde hodit kajak na vodu. Byl jsem v lokalitě Rosolina Mare a možnosti jsem našel dvě. Z pravé strany je pláž ukončena vtokem do laguny, ve kterém je přístav. Příjezdová cesta je šílená, což si na vlastní kůži vyzkoušelo mé čelní sklo, při jedné z mnoha cest, kdy jsem na vteřinu při uhybném manévru přestal sledovat nerovnosti na silnici a bylo vyděláno…
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Kajak jsme totiž vozil, díky absenci zahrádky uvnitř manželčina Clia.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
tak dlouho se s kajakem jezdí v autě až se sklo rozbije
Musím ale říct, že jsem to tak nějak čekal, při své smůle. Ač jsem se snažil jezdit pomalu jak jen to šlo a mezi sklo a kajak cpal molitan, jednou jsem molitan nedal a bylo třeba se vyhnout cyklistovi, který vezl na kárce nafukovák se spalovacím motorem a štrikoval to jako já v pět ráno cestou z nonstopu. Nicméně o co horší a delši je cesta do přístavu o to snažší je dát kajak na vodu, zajedete si totiž až k vodě. Druhá možnost je vlevo od hlavní pláže a kamenných násepů, kam se dát dojet na velké parkoviště, doporučuji mimo víkend, to je tam invaze domorodců. Tady musíte s kajakem do teplejch a nějakých 150metrů kajak dopravit k vodě, kolečka vám pomůžou, je zde totiž cesta, ale autem nepřístupná-závora. Tak už jsme se dostali k vodě. První dva výjezdy jsem měl pouze jeden domnělý kontakt s rybou na trolling. Třetí výpravu jsem se rozhodl zkusit plavačku s krmení a s nastřelovanými červi(klasické bílé). Ačkoliv jsem chytal v nekonečných hejnech cípálů, záběru jsem se nedočkal, ačkoliv na řekách není problém tyto ryby na červy lovit. Už jsem propadal zoufalství, když jsem ve vtoku do laguny objevil kamennou kosu. Tohle místo smrdělo rybama a bylo mou poslední šancí. Měl jsem asi hodinu do západu slunce když jsem zakotvil a začal prochytávat okolí kamenné kosy. Proud byl jako na řece, nicméně po deseti minutách se splávek podezřele potopil. Zásek a nic. „Ach jo“, zazoufal jsem si a odevzdaně opět nahodil, ve stejném místě se splávek zase potopil, chvilku jsem počkal a zasekl. Byla tam moje první italská ryba a prala se jako o život. No ne jako, o život jí opravdu šlo. Po několika minutách jsem navedl do podběráku krásnou pražmičku, váhal jsem zda první rybu pustit nebo sežrat, pak jsem si vzpomněl na Honzovo puštěného mořáka ve Švédsku, po kterém už měl jen smůlu a rybu jako dar moře pozval na večerní grilovačku. Další dvě ryby mi pak spadly, tak jsem jí měl asi opravdu přece jenom pustit, říkal jsem si, ale po změně háčku už to zase šlapalo a já zdolal ještě několik kousků.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
noční návrat
Nakonec jsem pražmy chytal i na fídr, ale plavaná byla úspěšnější, což jsme vyzkoušeli s bráchou, který mě na plavanou pořádně drtil a já chytal s fídrem dál a vinou slávek o dost ryb přišel krátce po záseku.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
úspěšný lovec
Tak pražmy by sme už nějak zvládali, ale pořád jsem chtěl něco uvláčet. Další výjezd jsem se rozhodl to zlomit. Bohužel byl zrovna poměrně vítr a velké vlny, na vodu se mi podařilo vyjet ale po půl hodině mi bylo tak blbě že sem se musel vrátit.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
v tomto už jsem se sám na vodu se sit insidem nepouštěl
Netrpělive jsem čekal na další příležitost. Další výjezd byl tu, na trolling opět nic, sem tam se s přibývající hloubkou začala objevovat hejna ryb, ale ani na sleďová peříčka se nedařilo nic chytit. Rozhodl jsem se tedy jet na hlubší vodu, dokud zkrátka na echu neuvidím něco zajímavého. A hle na dvanácti metrech se začala zvyšovat koncentrace hejn rybek a okolo některých se zdálo být i lovící ryby. Zkušební nához a světe div se, první vyvláčená rybka, cca 12cm horse mackerel. Echolot byl velkým pomocníkem v hledání ryb, bylo třeba hledat hejna rybek a rychle nahazovat, makrely jsou opravdu rychlíci a málo kdy jsem na dva hody po sobě chytil rybu z jednoho hejna. Nejlepším echolotem se ovšem ukázal být echolot RACEK2000TurboX. Díky rackům jsem se dostal na klasické makrely nebo spíš makrelky, když jsem dokoupil v místním obchodě ta nejmenší peříčka, nebylo vyjímkou vytáhnout „plný prádlo“ a provizorní chladící bedýnka, se rychle plnila. Příští rok potřebuju ORION COOLER, na delší výpravy. Udržet maso makrel v požadované kvalitě, není při pětatřiceti stupních jednoduchá záležitost. Makrely a sem tam nějaké neidentifikovatelné druhy jsem lovil od hloubek 12metrů až po nějakých sedmnáct, což je v této lokalitě nějakých cca 2,5-4,5 km od pobřeží. Takže pokud jsedete na dovolenou a máte tolerantní polovičku, hoďtě kajak na střechu, na většinu zahrádek se vejde vedle rakve a hurá na ně. Nečekejte zázraky, ale na grilovačku si nachytáte bez problémů.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
